Richardson Maturity Model (RMM) ले एउटा API कति "RESTful" छ भन्ने कुरालाई चार तहमा श्रेणीकरण गर्छ, र HATEOAS सबैभन्दा माथिल्लो तह हो — धेरैजसो मानिसले छोड्ने constraint।
चार तह
Level 0 — "The Swamp of POX": one URI, one method (RPC over HTTP).
POST /api { "action": "getUser", "id": 42 }
Level 1 — Resources: many URIs, but still one verb.
POST /users/42 , POST /users/42/delete
Level 2 — HTTP Verbs: proper methods + status codes (where most "REST" APIs live).
GET /users/42 → 200 , DELETE /users/42 → 204
Level 3 — Hypermedia Controls (HATEOAS): responses link to what you can do next.
धेरैजसो production "REST" API हरू मा छन् — सही resource, method, र status code। त्यो सामान्यतया पर्याप्त राम्रो हुन्छ, र यो पूर्ण रूपमा उचित लक्ष्य हो।
